Anonymní akcie se za poslední přibližně rok staly synonymem korupce a šedé ekonomiky. Brojí proti nim kdekdo, většinou ve snaze získat politické body u svých voličů a moc se u toho nepředřít. Je totiž těžké a pracné bojovat proti korupci, zatímco označit za viníka anonymní akcie a požadovat jejich zrušení jde celkem jednoduše. Populismus, který z toho čouhá na míle daleko nikoho netrápí.
Zamysleme se co vlastně široké veřejnosti na anonymních akciích vadí. Nejsem si totiž zdaleka jistý, že to je zrovna jejich korupční potenciál. Bylo by jistě zajímavé udělat anketu někde na ulici a po první otázce jestli jste pro zrušení anonymních akcií (odpověď jasná) položit druhou, a to jakou konkrétní roli hrají anonymní akcie při korupci. Výsledek by byl patrně stejný jako ve známé televizní soutěži Nikdo není dokonalý. Tedy že, slušně řečeno, neví.
Spíše než korupce je totiž motorem této averze klasická česká kombinace tj. závist s přesvědčením, že každý kdo něco má si to nakradl. Ne že by tomu tak v mnoha případech nebylo, ale samo o sobě to není důvod k plošné systémové změně házející všechny do jednoho pytle. Zákoník práce se přeci taky nemění kvůli tomu, že pár lidí v práci krade nebo předstírá úraz.
Další otázkou je proč zrovna vlastnictví podílu na kapitálové společnosti má být věcí veřejnou. Proč není veřejný třeba registr osobních vozidel (mám přeci právo vědět jak se jmenuje pirát co mě vybrzdí na dálnici), nebo třeba registr uměleckých děl (kdo jsou ti hoši co ženou nahoru ceny českých obrazů a kde na to vzali)? To by bylo řevu o soukromí kdyby se to pokusil někdo prosadit. Je však kapitálová společnost něco jiného než auto nebo obraz? Nikoliv. Podle všech definic, pouček i právních norem je podíl na společnosti jen určitá forma majetku. Jistě jsou s ním spojená další práva (jmenování vedení apod.), ale ty se týkají zase jen společnosti. Tak proč má každý Pepík Novák vědět kdo vlastní jak velkou firmu a díky povinnému zveřejňování účetních závěrek i kolik vydělává? Pepík Novák přeci taky nezveřejňuje svou mzdu a už vůbec ne co si za ni koupil. Jenže Pepíků Nováků je moc a kdyby jim někdo šahal na jejich soukromí tak mu to o volbách spočítají, kdežto majitelů firem relativně málo a tak si do nich každý s gustem kopne. Odtajnit, zveřejnit, postavit před mediální soud.
Je to trochu paradox - v systému kde životní úroveň všech závisí na ekonomických výsledcích firem si všichni sborově zvykli jejich vlastníky nenávidět a při slově podnikatel se křiví pusa (stejně jako třeba při slově politik). Na jednu stranu je úspěch přehnaně uctíván jako nejvyšší životní priorita, na stranu druhou ti co ho dosáhnou jsou tak trochu vyčleněni ze společnosti "normálních" lidí. Přehnané filozofování? Nikoliv, jen nástin atmosféry v jaké probíhá to co jsem v nadpisu nazval Svaté tažení proti anonymním akciím.
Otázka je jaký bude konečný výsledek v praxi. Dle mého soudu žádný - ti kdo budou chtít zůstat utajeni, zůstanou utajeni (např. pomocí britské společnosti s akciemi na majitele), ti co jim na tom zase tak nezáleží (tedy většina) změní podobu na akcie na jméno. Mediální potírači korupce si za potlesku veřejnosti rozdají medaile a život (a bohužel i korupce) půjde dál.
Technická poznámka na závěr: výraz anonymní akcie není odborný termín (tím jsou akcie na majitele), ale v kontextu s tématem lépe vystihuje podstatu věci.
